Edice

V organizačním řádu Jazzové sekce v textu schváleném nadřízeným Svazem hudebníků ČSR 19.2.1972 stojí, že se „podílí na tiskové a ediční činnosti ve svém oboru “. V praxi to znamenalo, že od svého počátku vydávala členský bulletin JAZZ, který jako tiskovina společenské organizace nepodléhal dohledu cenzury. Vedení JS se rozhodlo koncem 70.let rozšířit ediční činnost v souladu s tím, o čem všem se začalo psát v bulletinu JAZZ z mimohudebních oblastí. Všechny následné tiskoviny byly označovány jako příloha členského bulletinu, což byl manévr vyhnout se předkládání edičních plánů, zdůvodňování titulů a jejich obsahů orgánům, které byly k ideologickému dohledu určeny. Tak v roce 1979 vychází první sešit edice Situace zabývající se uměleckou sférou, v roce 1980 vychází první knížka edice Jazzpetit.
Vedle edic Situace a Jazzpetit průběžně existovaly už dříve skutečné přílohy bulletinu Jazz, informace o novinkách zahraničních vydavatelů Diskorama, zpravodaj aktualit 43/10/88, Interní zpravodaj čítárny a pod. V době zákazu činnosti vznikaly další malé edice, které už neměly možnost se rozvinout.
Vzhledem k zákazu koncertní činnosti od roku 1980 se JS  soustředila na necenzurovanou publikační činnost. Platilo to i pro období po úplném zákazu činnosti v roce 1984. To se stalo jednou z hlavních příčin vedoucích k soudnímu stíhání a odsouzení členů výboru JS v roce 1986, a tak k definitivní likvidaci původní organizace.