Jazzová sekce v datech

1969 – Odeslání žádosti na ministerstvo vnitra o založení České jazzové unie iniciovaný redaktorem Hudebních rozhledů Jindřichem Kautským. Signatáři žádosti: Milan Dvořák, Jan Seik, Karel Srp.
4. června 1969 – Ministerstvo vnitra povoluje vznik Jazzové sekce při Svazu hudebníků ČSR (dále JS SH ČSR).
30. října 1971 – Ustavující schůze JS SH ČSR. Zakládající tým: Aleš Benda (člen č. 016), Lubomír Dorůžka (člen č. 111), Milan Dvořák (člen č. 001), Milan Hájek (člen č. 024), Luděk Hulan (člen č. 006), Jindřich Kautský (člen č. 066), Míla Langer, Zbyněk Mácha, Rudolf Neuls (člen č. 003), Jiří Novotný (člen č. 097), Jan Seik (člen č. 000), Mojmír Smékal (člen č. 045), Karel Srp (člen č. 002), Stanislav Titzl (člen č. 050), Antonín Truhlář (člen č. 047), Karel Velebný (člen č. 077), Michael Zethner (člen č. 049). Předsedou výboru byl zvolen Milan Dvořák, místopředsedou Karel Srp.
19. února 1972 – Vedení Svazu hudebníků ČSR schvaluje organizační řád Jazzové sekce.
10. dubna 1972 – Uzávěrka prvního čísla Bulletinu JAZZ. K tisku připravil Petr Kretschmer (člen č. 518) ze Středočeských tiskáren, který přivedl grafika Josku Skalníka (člen č. 855).
11.srpna 1972 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.2.
1.října 1972 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.3.
1. prosince 1972 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.4.
1973 – Do JS vstupuje Vladimír Kouřil (člen č. 298) a organizuje administraci narůstající členské základny (přijímání členů, korespondenci, rozesílání materiálů apod.)
1. března 1973 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.5.
5. července 1973 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.6.
20. září 1973 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.7.
30. ledna 1974 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.8.
17. – 18. března 19741. pražské jazzové dny.
25. dubna 1974 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.9.
18. srpna 1974 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.10.
20. ledna 1975 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.12.
29. – 30. března 19752. pražské jazzové dny.
20. dubna 1975 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.13.
10. července 1975 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.14.
11. – 12. října 19753. pražské jazzové dny.
4. listopadu 1975 – Začíná seminář Jazzová škola hrou.
19. prosince 1975 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.15.
18. – 23. března 19764. pražské jazzové dny.
8. dubna 1976 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.16.
20. května 1976 – Ústřední výbor SH ČSR požaduje po Jazzové sekci rozdrobení organizace do jednotlivých poboček SH – počátek snah administrativně eliminovat
činnost JS.
Září 1976 – Vyšel Bulletin JAZZ č.17.
Říjen 1976 – JS získává redakčních místností v soukromém domě Ke Krčské stráni 611, Praha 4.
10. října 1976 – Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.18.
Říjen 1976 – S bulletinem JAZZ 18 vychází poprvé samostatná diskografická příloha DISKORAMA informující o zahraničních novinkách jazzu a rocku.
19. prosince 1976 – Koncert JAZZDÁREK Jazzové sekce v Lucerně.
1. března 1977 Uzávěrka Bulletinu JAZZ č.19.
4. – 10. dubna 19775. pražské jazzové dny.
2. května 1977 – JS bezvýsledně žádá o osamostatnění ze svazku se Svazem hudebníků ČSR.
30. srpna 1977 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.20.
2.září 1977 – JS otvírá JAZZ & ROCK CENTRUM v Praze 8 – Karlíně koncertem Stehlík a Abraxas.  9. září vystoupily Amalgam a ČDG, 16. září F. O. K. a Extempore a 23. září Yo Yo Band a Tlön.  30.září 1977 policie přichází zarazit koncert Mirky Křivánkové & Duo Brno v JAZZ & ROCK CENTRU a oznamuje nepovolení dalších koncertů.
Listopad 1977 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.21/22.
Prosinec 1977 – JAZZ & ROCK CENTRUM dostává výpověď na akce v roce 1978.
Leden 1978 – JS se stává kolektivním členem International Jazz Federation při Hudební radě UNESCO, členské číslo IJF 1333.
9. dubna 1978 – Jediná povolená valná hromada členů JS v Praze na Hajnovce,
která odmítla snahy vedení SH decentralizovat JS do místních poboček SH ČSR.
Duben 1978 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.23.
2.května 1978 – Jazzová sekce žádá ministerstvo vnitra o registraci samostatné organizace s názvem Jazzová sekce ČSR. Neúspěšně.
16. – 26. května 19786. pražské jazzové dny.
6. – 9. října 19787. pražské jazzové dny.
Prosinec 1978 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.24.
Březen 1979 – Vychází první sešit ediční řady SITUACE (Adriena Šimotová).
15. dubna 1979 – JS pořádá ROCK AND ROLLOVÉ VELIKONOCE v Lucerně.
Květen 1979 – Vychází první číslo členského zpravodaje 43/10/88.
23. – 27. května 19798. pražské jazzové dny.
Červen 1979 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.25.
2. – 4. listopadu 19799. pražské jazzové dny.
Leden 1980 – Vychází úvodní titul ediční řady Jazzpetit ROCKOVÁ POEZIE.
Únor 1980 – JS pro zájemce z řad členů zahajuje téměř čtyřletou distribuci mezinárodního časopisu pro současné umění FLASH ART.
Jaro 1980 – Do výboru JS jsou kooptováni Joska Skalník a Vladimír Kouřil.
Duben 1980 – Dán do tisku Bulletin JAZZ č.26.
Červen 1980 – Dán do tisku poslední Bulletin JAZZ, dvojčíslo 27/28.
19. – 28. září 1980 – Termín nepovolených 10. pražských jazzových dnů.
12.října 1980 – JS pořádá ilegální vystoupení LIVING THEATRU v hospodě Na Ořechovce
v Praze 6.
25.října 1980 – JS se účastní valné hromady Mezinárodní jazzové federace ve Varšavě. Lubomír Dorůžka byl opět zvolen členem výboru, Karel Srp je zvolen do revizní komise
15. listopadu 1980 – Ministerstvo kultury oznamuje všem národním výborům v republice ukončení činnosti Jazzové sekce k tomuto datu.
12. prosince 1980 – Další žádost o vyčlenění Jazzové sekce ze Svazu hudebníků ČSR
a požadavek na založení Jazzového sdružení ČSR.
7. dubna 1981 – Ministerstvo vnitra oznamuje, že nebude žádné návrhy stávajícího výboru projednávat, neboť neuznává jeho existenci.
Červen 1981 – Dosavadní předseda JS Milan Dvořák na vlastní žádost odstupuje ze své funkce. Novým předsedou se stává výborem zvolený Karel Srp.
22. února 1982 – Bohumil Hrabal píše věnování své novely OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE Jazzové sekci pro vydání v edici Jazzpetit.
9. – 12. dubna 1982 – Termín zakázaných 11. pražských jazzových dnů v den zahájení. Ilegální koncerty účastníků ze zahraničí v Junior Klubu na Žižkově a v Horních Počernicích.
26. srpna 1982 – Předseda Jazzové sekce Karel Srp dostává policejní výstrahu za pokračování nepovolené činnosti Jazzové sekce.
Jaro 1983 – Vyšlo první a současně poslední číslo plánovaného periodika novinového formátu pro blues a starší jazzové styly DVANÁCTKA.
Srpen 1983 – Svaz hudebníků rozhoduje, že celá členská základna Jazzové sekce bude převedena pod jeho pražskou pobočku.
22. leden 1983 – Pražskému národnímu výboru JS oznamuje záměr uspořádat 12. pražské jazzové dny v červnu 1983. Bez odezvy.
Říjen 1983 – Vychází poslední titul řady SITUACE (č.15 – Vladimír Janoušek).
Leden 1984 – Do výroby je připraven Bulletin JAZZ 29. Redakčně byl připraven, do výroby už nešel, nejspíše byl zabaven u Karla Srpa doma nebo v redakci. Nevyšel.
Jaro 1984 – Z rozhodnutí ministerstva kultury jsou ve veřejných knihovnách po celé republice zabavovány publikace Jazzové sekce.
20. června 1984  zemřel pan Josef Kupka (nar. 1920) majitel domu Ke Krčské stráni 611 který byl sídlem Jazzové sekce. Byl předvolán na Obvodní národní výbor Prahy 4 kde na něj opět tlačili aby nás vyhodil. Neučinil tak. Doma se mu pak udělalo špatně, ulehl a druhý den zemřel. Necelý rok po něm zemřela smutkem i paní Božena Kupková.
20. července 1984 – Ministerstvem vnitra pozastavuje činnost Svazu hudebníků ČSR
a všech jeho poboček, t.j. i Jazzové sekce.
22. října 1984 – Direktivní zrušení Svazu hudebníků ČSR ministerstvem kultury.
7. března 1985 – Předseda Svazu hudebníků oznamuje na soukromou adresu předsedovi Jazzové sekce, že Svaz hudebníků, a tím i všechny její pobočky a sekce, ukončují činnost. Jazzová sekce se definitivně ocitá v ilegálním postavení, neboť její kolektivní členství naše státní úřady neuznávají.
Velikonoce 1985 – Poslední setkání aktivistů Jazzové sekce z Čech a Moravy v Lokti na Karlovarsku (kulturní a hudební program, seminář o represivních metodách StB).
2. září 1985 – Domovní prohlídky u předsedy Srpa, místopředsedy Skalníka a tajemníka Jazzové sekce Kouřila.
23.června 1986 – Poslední seznam členů JS SH ČSR eviduje 6068 řádných členů, tj. členů se zaplacenými členskými příspěvky. Poslední přidělené číslo v patnáctileté historii je
13 219.
2. září 1986 – Domovní prohlídky u všech pěti členů výboru Jazzové sekce, pokladníka
a majitele domku, v němž měla Jazzová sekce redakci, zatčení všech s uvalením vazby.
30.září 1986 – Vznikl Pracovní výbor aktivistů Jazzové sekce: Jiří Exner, Jana Pacholíková, Martin Sýkora.
Září 1986 – Vydáno Stanovisko Jazzové sekce k událostem z 2. září 1985 (pod „další dokumenty…“)
Prosinec 1986 – Ze zdravotních důvodů propuštěni z vazby Joska Skalník a Miloš Drda.
22.ledna 1987 – Z vazby propuštění Tomáš Křivánek a Čestmír Huňát.
10. – 11. března 1987 – Soud se členy výboru JS. Pokladník Miloš Drda a majitel domku, oba nečlenové JS, byli vyloučeni k samostatnému řízení, k němuž nikdy nedošlo.
12. května 1987 – Odvolací řízení u městského soudu v Praze potvrzuje podmíněné tresty pro Tomáše, Křivánka (8 měsíců) a Čestmíra Huňáta (8 měsíců), Josku Skalníka (10 měsíců) a vězení pro Vladimíra Kouřila (10 měsíců) a Karla Srpa (16 měsíců).
1.července 1987 – Po vykonání trestu opouští vězení Vladimír Kouřil přímo z pankrácké vězeňské nemocnice s akutním zánětem ledvin získaným v „nápravně výchovném zařízení“ Bělušice u Mostu.
1.ledna 1988 – Opouští vězeňskou bránu na Borech v Plzni Karel Srp.
9.prosince 1988 – Snídaně s prezidentem Francie Francoisem Mitterrandem na ambasádě s osmi představiteli disidentů, včetně předsedy Jazzové sekce Karla Srpa.
15. července 1990 po dlouhé nemoci, s níž se vrátil z ruzyňkého vězení , zemřel pokladník Miloš Drda.
24. dubna 1991 – Nejvyšší soud ČR v rámci soudní rehabilitace zrušuje rozsudky nad členy výboru Jazzové sekce pro jejich nezákonnost v plném rozsahu.
5. ledna 2015 – Spuštěn Facebook www.facebook.com/JazzovaSekceSH
1. září 2015 – Spuštěn web www.jazzova-sekce.cz
13. ledna 2016 – Vernisáž putovní výstavy Jazzová sekce 1971-1988 v Café Kampus Praha

Share This: