Fáze 1 konstrukce procesu

26.7.1985 – zahájení trestního stíhání předsedy Karla Srpa
7.8.1985 – na správě vyšetřování se konala porada, na níž byl stanoven „konečný způsob řešení a taktický postup k dokončení likvidace a zamezení další činnosti JS SH ČSR a ostatních složek Svazu hudebníků.“ V té době státní orgány považovaly činnost JS minimálně už od roku 1984 za ilegální, z některých pohledů dokonce od roku 1980.
2.9. 1985 – domovní prohlídky v bytech Karla Srpa, místopředsedy výboru Josky Skalníka, tajemníka výboru Vladimíra Kouřila a Mikoláše Chadimy (do bytu se vyšetřovatelé nedostali, Chadimovi včas příjezd zaregistrovali a celý den trávili doma v tichu). Srp byl v té době v Polsku a u prohlídky byl jen jeho syn. Prohlídka proběhla také v redakčních prostorách. Následně byli Srp, Skalník a Kouřil podrobeni celodenním výslechům.
6.9.1985 – ze zprávy vyšetřovatelů: „Při domovních prohlídkách nebyly získány žádné doklady, popřípadě jiné poznatky, důležité pro probíhající přípravné trestní řízení“.
Říjen 1985 – Srp a Skalník dostali pokutu 3000 Kč za „nelegální činnost“.
6.12.1985 –  Srp obviněn z trestného činu porušení povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 tr. zák..
Březen 1986 – Kouřil a Huňát v dalším přestupkovém řízení dostali pokutu 3000 Kč za „porušování zákazu činnosti“.
Duben 1986 – koordinační porada vyšetřovatelů a městského prokurátora rozšíření obvinění o řadu hospodářských paragrafů, ačkoli si byli všichni vědomi, že skutkové podstaty nejsou stoprocentně naplněny. Rozhodnutí příslušelo ministru vnitra Josefu Jungovi po případném projednání s ústředním výborem komunistů, protože kauzu již nebylo možné „řešit“ pouze jako kriminální případ, věc získala neoddělitelný politický rozměr.

Toto je jen bodový nástin událostí jen od roku 1984. Mezi Jazzovou sekcí a státními orgány všeho druhu probíhala celé desetiletí válka s dopisy protestními, kvůli zrušení byla podána i žaloba na civilně správní úsek ministerstva vnitra pro porušení zákona (samozřejmě zamítnutá), K. Srp byl vyhozen z práce ve vydavatelství Panton, byla zaslána žádost o odstoupení ministra kultury Milana Klusáka, informace od JS dostalo OSN, UNESCO i Nobelova nadace (vzhledem k „ilegálnímu“ vydání Seifertova projevu ve Stockholmu), každý krok proti JS byl okamžitě zaslán a komentován na rozhlasových stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa, situaci ventiluje na Evropském kulturním fóru v Budapešti v říjnu 1985 britský delegát St. John-Stewas, Události kolem JS eviduje Charta 77 a VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných). V této fázi byl právním poradcem JS JUDr. Josef Průša.