Řekli o Jazzové sekci

Ivo Pospíšil hudebník v knize Příliš pozdě zemřít mladý
Byl to takový zvláštní spolek, který hledal a nacházel ve zdi bolševické ostražitosti všelijaké skulinky a mistrně je využíval. Tihle lidé, často jednou nohou v kriminále (později i oběma) vydávali skvělé časopisy a knihy, pořádali nezapomenutelné koncerty a zvali do Prahy spisovatele, básníky a rockery z celého světa. Nebyl to ani disent ani underground, byla to Jazzová sekce.

John Bok politický aktivista v knize Život mimo kategorie
Tehdy jsem se stýkal s lidma kolem kapely Žízeň a Jazzový sekce, která podle mě byla daleko důležitější než Charta. O Chartě věděl svět, ta byla důležitá směrem ven, ale dovnitř nadělala Jazzová sekce soudruhům daleko víc paseky než celý Charta. Charta mladý lidi neoslovovala, kdežte Jazzová sekce je přitahovala a dávala jim to, co je nejvíc zajímalo, hudbua umění. Kolik knížek vydali jenom o českejch výtvarnících? A taky vydali Hrabala, surrealistický básníky, dadaistický texty, což bylo důležitý pro určitou výchovu intelektuální části mladý generace.

Vítek Malinovský hudebník Wooden Shoes, Ivan Hlas, Bluesberry, Honza Kalousek& spol.
Jazz Petit byla skvělá edice… Pamatuju, že jak mi je Vláďa Kouřil nosíval do Houtyše, já byl tehdy náctiletec a byl jsem z nich úplně hotovej… Obzvlášť nad tituly „Dada“, „Minimal & Earth & Concept Art“ jsem strávil mraky času, a pak samozřejmě Vian, ten mě hodně poznamenal… Emotikona smile Pak jsem byl jednou pomáhat narychlo balit knihy ve starém sídle na Kačerově (to mohlo být kolem 1985…) Jestli pak byly někdy později vydány reprinty některých z těch zabavených titulů? Už jsou všechny ty staré věci z JS obrovská vzácnost. Jsem rád, že jsem si schovával všechny cyklostilované oběžníky, co tenkrát chodily…

Jiří Smrček hudební dramaturg 11.8.2015
Den, kdy jsem se ve svých cca 15 nebo 16 letech dostal na jedné přednášce příbramského HiFi Klubu v kině na Zdaboři k přihlášce do Jazzové sekce byl jednoznačně jeden z nemnoha těch zcela klíčových v mém životě. Bez zásadního nasměrování touhle partou by nebyl můj život tak strašně zajímavej a pestrej, všechny minulé i budoucí výhry i prohry included. Díky přátelé!

Jiří Stivín hudebník, skladatel v rámci vernisáže výstavy 13.1.2016 – Café Kampus
Co pro vás znamenala Jazzová sekce?
Jazzová sekce pro mě znamenala hlavně příležitost po mém návratu z Anglie. Hudebně se vydovádět díky Jazzovým dnům, od té doby se už nic takového nestalo. Takže Jazzová sekce byla nebo vlastně stále je bezvadná záležitost.

Jan Rejžek hudební publicista v rámci vernisáže výstavy 13.1.2016 – Café Kampus
Dík za mnohé!

Michal Němec hudebník Jablkoň v rámci vernisáže výstavy 13.1.2016 – Café Kampus
Bez Jazzové sekce by jsme asi bejvali byli nebyli.

Milan Svoboda hudebník, skladatel  v rámci dernisáže výstavy 8.3.2016 – Café Kampus
Co pro tebe znamenala Jazzová sekce?
Znamenala? Ne, znamená! Jazzová sekce má velký význam pro moji vlastní hudební činnost. Měl jsem štěstí, že jsem byl u toho, když Jazzová sekce začínala, my jsme vlastně byli krátkou dobu orchestrem Jazzové sekce. Pražský Big Band vznikl v roce 1974, v tý době Jazzová sekce začínala svojí činnost. My jsme byli úzce propojený, plakát dělal výtvarník JS Joska Skalník. My jsme byli u začátku, na všem co Jazzová sekce dělala jsme se podíleli. Pro mě jsou to zásadní období, která se prolínají. Jazzový dny pro nás byly zásadní, měli jsme štěstí, že jsme mohli být u toho. Pro nás to byla obrovská motivace. Tvořil jsem i pro komorní prostředí, myslím, že to bylo na Folimance a tak vlastně vzniklo s Michalem naše duo.

Michal Gera hudebník – v rámci dernisáže výstavy 8.3.2016 – Café Kampus
Co pro tebe znamenala Jazzová sekce?
Jazzová sekce pro mě byla podstatnou částí mého života, protože jsem v té době vstupoval do profesionálního hudebního života. Začátkem sedmdesátých let vznikaly jazzové kapely, např. Jazz Nova, atd. V těchto kapelách jsem se seznamoval s různými staršími muzikanty. Byli tady zajímavé osobnosti, s kterými jsem hrál na Jazzových dnech.

Martin Kratochvíl hudebník, skladatel
Byl to ostrov svobody zázračně vydobytý na zatuhlém režimu. Oficiální kultura umírala na úbytě a tady se najednou něco dělo. Kdo si dnes pustí závěrečný jam-session na II. PJD, hned to snadno pozná. Byl to manifest svobody, potvrzení pro státní politruky, že se ve společnosti odspodu něco děje.
Díky Karlovi Srpovi, Joskovi Skalníkovi, Ivanu Prokopovi  a desítkám dalších se našel klín, který byl zaražen do hnijících vod režimní kultury. Děkuji všem, kteří se o to zasloužili. Bez nich bychom možná nabrali zpoždění…

Kamil Střihavka hudebník a scénárista i režisér divadelního představení Tolik hlav  kde se mluví o Jazzové sekci a kde „hraje“ i Bulletin Jazz
Jazzová sekce, mi otevřela dveře do světa (nejen světové kultury) v době, která byla ,,složitá“. Těžko vysvětlovat dnešní mladé generaci, ale vlastně proč? Je dobře, že se v dnešní době, nikdo nemusí obávat perzekucí a nesmyslných tlaků… Pamatuji si, coby 17-ti letý jedinec, že u nás doma zazvonili chlapíci, se zvednutými límci v typických baloňácích a ptali se na mě! Proč? Měli to zmapovaný, hajzlové… Díky Jazzové sekci jsem objevil Borise Viana a další kultovní ikony kulturního světa. V roce 1984, jsem xeroxem (politicky nezasažen) začal distribuovat vydání několika čísel J.S. proto, aby ostatní, jak se dnes říká ,,nasdíleli“ pro mě ,,zásadní“ kulturní informace. Zpolitizování celé věci bylo součástí té doby… Kašlu na mentorování a raději bych poděkoval všem, kteří v té nelehké době sdíleli  kulturně-vzdělávací informace pod tlakem, který byl neúměrný dnešní době…

Jiří Durman & Miroslav Posejpal průkopníci improvizační hudby zejména jazzové
Jazzová sekce pro nás  znamená spoustu krásných a silných zpomínek, které navzdory době, ve které vznikly a která nijak úžasná nebyla, úžasné byly. A které by dnes už vzniknout nemohly – a zdaleka ne jen proto, že už dávno nejsme mladí.
V dobách našich hudebních začátků představovala JS jediné fórum, na kterém bylo možné představit naši práci. Myslíme si, že pro nás stejně jako pro mnoho našich vrstevníků platí, že nebýt Jazzové sekce, asi by o nás celkem nikdo nevěděl – že nás JS „udělala“.
Jazzové dny byly ve své době akcí, která by i dnes těžko nalezla nějakou adekvátní paralelu – ve smyslu skutečně širokého,  opravdového  a živého zájmu početného publika o místní tvorbu. Kromě zprostředkování koncertů (nejen v Praze, ale i na nejrůznějších dalších místech, kde vždy a všude člověka překvapovalo množství a zájem publika) byla ovšem sekce v dobách samizdatové a alternativní publikační činnosti unikátním fenoménem, jehož působení v nejširším kulturním kontextu bylo zcela ojedinělé.
Ale především pro nás znamenala setkání s několika lidmi, kteří kromě toho, že je dodnes považujeme za jedny z nejdůležitějších postav v našem hudebním životě, se stali i našimi přáteli.  Díky za vše!

Petr Večeřa hudebník Free Jazz Trio Olomouc
Jazzová sekce mi především rozšířila obzor a povědomí o nekomerční rockové či jazzové hudbě, informace získávané před JS měly velký vliv na moje myšlení či představy o nezávislé kultuře. Do JS jsem se přihlásil tuším v na přelomu let 1975/76, přihlášku jsem asi získal na 3. jazzových dnech. Pak mi začaly chodit materiály JS, když přišel Bulletin Jazz to byl svátek…
Pro FJT měla JS také velký význam, protože umožnila kapele účinkovat na různých svých akcích. Dokonce se domnívám, že někteří členové JS lobovali za FJT a díky tomu kapela hrála i např. na festivalech, které JS nepořádala. A abych nezapomněl na různé články o FJT v publikacích JS, které kapele také významně prospívaly.

Jan Šulc redaktor ke křtu knihy Kámen a mouka Vladimíra Kouřila, 16.10.2017 v Unijazzu.
Vracím se v duchu zpátky do let 1980–1983, kdy jsem téměř týden co týden
coby gymnazista jezdil na Kačerov do domu v ulici Ke Krčské stráni 611,
kde sídlila Jazzová sekce. Stěží dnes může někdo mladý, kdo má rád
hudbu, pochopit, co to pro mne a pro mé kamarády a spolužáky tehdy
znamenalo a co nám to dalo do dalšího života. Hltali jsme tehdy s
kamarády každou tiskovinu Sekcí vydanou, učili jsme se rozumět modernímu
jazzu, náročnému rocku, ale i výtvarnému umění, divadlu a literatuře –
to všechno nám Sekce zprostředkovávala.

Trutnovskému muzikantovi a zakladateli festivalu Jazzinec Tomáši Katschnerovi v 80. letech Jazzová sekce pomáhala objevovat svět a vést ho smysluplně dál. „Jazzová sekce byla tehdy skutečnou oázou svobody a součástí české kulturní historie,“