Proč Jazzová sekce dělala tolik „nejazzových“ záležitostí?
Jazzoví fandové bývají světu umění otevřenější, což vychází z podstaty jazzové hudby. V době nesvobody tak Jazzová sekce chtěla svou dramaturgií nejen hudební poskytnout svým členům servis mimo rámec oficiální kultury.
Proč komunisti neměli Jazzovou sekci rádi? Jazz přeci nehrál žádné protestsongy?
Ideologickému dohledu státu byl jazz odjakživa podezřelý, protože této hudbě nerozuměli. A když tomu nerozuměli, znamenalo to pro něj, že budou podezřelí i lidé kolem jazzu. Toto jejich podezření se zesilovalo v narůstající míře, jak činnost Jazzová sekce rozšiřovala svůj informační obzor za hranice jazzu: k amatérské scéně nejazzového charakteru, k umění, k literatuře. Na tyto počiny mohl státní dohled reagovat až po jejich realizaci.
Spolupracuje s vámi na novém webu bývalý předseda Karel Srp?
Na vzniku webu se nepodíleli bývalí předsedové JS Milan Dvořák (do roku 1981) a Karel Srp. Web vznikl kvůli nedostatku informací o činnosti původní Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR na internetu jako realizace hrstky bývalých aktivistů, kteří se dobrovolně podíleli na textové či obrazové části momentálně zveřejněné. Karel Srp se věnuje současné Jazzové sekci Artfora, jejíž činnost je publikována na stránce internetového rádia Hortus.
Nedokumentujete nic o ataku Státní bezpečnosti do členské základny!
Cíl StB přinutit ke spolupráci občany byl celoplošný. Snaha přinutit k ní lidi v různých spolcích a společenských organizací byla samozřejmě úporná, což si dnes nikdo nedokáže představit. Poznamenala i členskou základnu JS ve stejné míře, jako v jiných společenstvích projevujících se vůči režimu disidentně, opozičně. Jsme si toho vědomi, ale nechceme se plést do práce badatelům v archivech ministerstva vnitra, Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚVD) či Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde zájemci mohou jakoukoli dokumentaci studovat.
Když se mluví o plných sálech na Pražských jazzových dnech, co to početně znamená?
V Radiopaláci, kde PJD začínaly, bylo 682 míst k sezení. Velký sál Lucerny byl uspořádán pro 1768 sedadel a pro 1000 míst ke stání v ochozech balkonů, tj. celkem 2768 vstupenek k prodeji. Ve sportovní hale Folimanka, kam jsme se uchýlili v posledních ročnících PJD, oficiální mazeta udávala 721 sedadel. Tehdy nebýval zvykem, aby hlediště (v případě zmíněných sálů parket) bylo bez židlí.
Skutečně Jazzová sekce neměla žádné zaměstnance?
JS byla spolkem fandů a výsledky její činnosti byly závislé na schopnostech aktivních členů. Ve vedení JS dostával symbolickou finanční náhradu pouze pokladník JS za svou odpovědnost vůči účetnictví JS před státními kontrolami.
Kde lze najít publikace či informační materiály JS?
Některé Jazzpetity má například Městská knihovna v Praze. Kdysi je odebíralo asi 14 knihoven po republice, ale v 80. letech je musely ze svých fondů stáhnout, nebo jim je zabavovalo StB, takže nevíme, v kterých se něco uchovalo. Komplet má samizdatová knihovna Libri prohibiti. Určitě je leccos v Národním archivu. Archiv má Jazzová sekce Artfora, čítárna Unijazzu. Hodně je toho ještě v soukromých archivech bývalých aktivistů, z nichž lze informace získat osobními domluvami. Doufáme, že nám budou docházet informace, kde se co uchovalo. Občas se nějaký titul objeví i v antikvariátech.
Jak můžu pomoci?
Každý příznivec JS může pomoci soustavnou nebo nárazovou dobrovolnickou prací, propagací nebo něčím, co jej samotného napadne. Na webu čeká velký objem práce, především skenování obsahu bulletinů a programů Pražských jazzových dnů, což představuje významnou dokumentaci pro historii našeho jazzu a alternativních proudů amatérské hudby období 70. a 80.let. Také nás zajímají informace a kvalitní amatérské fotografie, které by dokumentovaly někdejší lokální činnost členů JS v regionech.
Naše dokumentační činnost je soustředěna na tento web i facebook (pomozte sdílením, komentováním, likováním).
Rádi bychom byli aktivní i mimo internet, chceme udělat putovní výstavu, jednou možná koncerty, možná další kulturní či společenské akce… vše záleží na vašem zájmu. Pomůžete?
Pojďme do toho spolu!