Hlava Medusy

Jazzpetit č. 24 (29)

Úvodem trochu zmatku do číslování edice. HLAVA MEDUSY vyšla sice jako pořadové číslo 24, ale v tiráži se ocitlo číslo 29, což bylo původní pořadové číslo Jazzpetitu.

Tento poslední vyrobený Jazzpetit uspořádal Josef Kroutvor. Předmluva knížky datovaná listopadem 1983, se nazývá Cesta k postmodernímu umění a charakterizuje obsah publikace. Autor vybral některé své texty z časopisů Výtvarné umění, Výtvarná práce a Orientace z roku 1970, dále imaginární deník neznámého umělce Nový Leonardo, sepsaný v letech 1967 až 1969 a současnou fenomenologickou studii Hlava Medusy (třídílný úvod do výtvarné anatomie autentického portrétu: Rty, Vlasy, Oči a Hlava Medusy). Inspirací autorovi byl jeden ze Snů Jindřicha Štýrského: „V raném dětství spatřil jsem v nějakém časopise barevnou přílohu, na níž byla zpodobněna ženská hlava. Byla líbezná. Měla zlaté vlasy, jejichž bledý odstín bude navždy evokovat blankytnou modř, a její nalíčené rty, rudé, zdály se vlhkým jícnem, ale přeci byly tiché, pootevřené a němé. Fialkové oči zářily prudce v sinavé tváři a byl v nich hřích, pýcha i slabost. Byl to hlava zvrhlá, a přece plná soucitu, prokletá a přece plná dobroty. Byla to hlava Medusy.“ Na obálce portrétní kresba Edvarda Muncha. Vydání dedikováno 40. výročí vzniku OSN (1945-1985). Tento Jazzpetit už nebyl členům distribuován; v té době, už byl výbor Jazzové sekce zatčen a uvězněn, náklad byl zadržen. Z knihárny se podařilo malou část nákladu tajně odebrat. V databázi Národní knihovny ČR se titul nenachází. 194 stran textu, neilustrováno. Nedatováno (pravděpodobně podzim 1986).