Srp a Etická komise 2017

Po čtvrtstoletí naší tolerance a při vědomí morální pokleslosti Karla Srpa, předsedy původní Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR (1971 – 1987), dané jeho prokázanou aktivní spoluprací s komunistickou státní bezpečností, při vědomí toho, jakým způsobem celou tu dobu lživě napadá mnohé své bývalé spolupracovníky – aktivisty Jazzové sekce a jméno Jazzové sekce celou dobu využívá výhradně k ukojení svých politických ambicí, se distancujeme od jeho předběžného jmenování prezidentem Zemanem do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.
Připomínáme, že když jsme se rozhodli v roce 2015 zřízením webu www.jazzova-sekce.cz a putovní výstavy aktualizovat povědomí o práci někdejší Jazzové sekce, stupňoval své pomlouvání v internetovém prostředí a snažil se zasahovat proti naším aktivitám zákulisními zásahy, což vše je doložitelné.
Očekáváme od premiéra vlády, předsedy etické komise a jejích členů, kteří již v tuto chvíli mají dost relevantních podkladů o Srpově spolupráci s StB, že toto absurdní jmenování přijaté bezskrupulózně předsedou bývalé Jazzové sekce, vrátí na stranu morálky.
24.1.2017
Bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce Vladimír Kouřil, Tomáš Křivánek, Čestmír Huňát, Ivan Prokop, Marcela Krčmářová, Vlastimil Krčmář, Eduard Krčmář, Vladimír Lisoň, Jaroslav Krbůšek, Petr Růžička, Marcela Raková, Lenka Nováková, Vladimír Gistr, Ivan Plicka, Roman Hruška, Alena Prokopová.

Výběr z médií:
Dopis Miroslava Vodrážky premiérovi ve věci jmenování Karla Srpa členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Otevřený dopis bývalých aktivistů a členů výboru Jazzové sekce reagující na Srpovo podání žaloby na Jaroslava Hutku.
Seriál trapností Karla Srpa na pokračování.
Srpova žaloba na „nactiutrhání“ způsobené Jaroslavem Hutkou, který si dovolil upozornit na fakta ze svého spisu vedeného StB na sebe, je další v řadě trapností, jejichž řada začíná už v devadesátých letech, když ministr kultury Uhde musel Karla Srpa vyhodit po půlroce činnosti ze svého resortu pro další nepoužitelnost, když v roce 1999 přes lustrační hendikep kandidoval do Senátu ČR za ČSSD, když jménem „členů nakladatelství nekomerční literatury Jazzové sekce“ žádal prezidenta Klause o politický azyl americkému šachistovi Bobbymu Fischerovi, jemuž hrozilo trestní stíhání v USA,  když jménem Občanského sdružení Jazzová sekce – Artforum napomohl podmíněnému propuštění státního úředníka Karla Srby, který v roce 2002 plánoval zavraždění investigativní novinářky Sabiny Slonkové, když se v pořadu Krásný ztráty Michala Prokopa v České televizi přiznal také ke svým současným přátelským stykům se svými řídícími orgány StB, když přijal absurdní nápad stát v čele etické komise rozhodující o oprávněnosti udělování uznání účastníkům protikomunistického odboje a odporu přesto, že jemu toto uznání bylo odepřeno.
Kdyby ministerstvo vnitra bylo co k čemu, nenechalo by na pokoji prohrané soudy se spolupracovníky StB poté, co se později otevřely další archivy, jejichž obsah by dovolil otevřít staré soudní kauzy a zvrátit původní výsledky na základě nových poznatků. Prezidentova řečnická otázka „přeci by ho nezavřeli, kdyby s nimi spolupracoval“,  je defektní ze dvou důvodů: KS byl odsouzen tři roky po ukončení poslední spolupráce s StB, a za druhé – vzpomeňte, jak komunisti odstraňovali své soudruhy, jakmile nabyli přesvědčení o jejich neužitečnosti.
Jaroslave Hutko, pokud vůbec dojde k soudu, věříme, že to napomůže ozřejmit pravdivost výpovědí zachovaných archivů StB vůči naivním představám o jejich nedůvěryhodnosti.
28.2.2017 bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce Vladimír Kouřil, Tomáš Křivánek, Čestmír Huňát, Ivan Prokop, Dana Prokopová, Marcela Krčmářová, Vlastimil Krčmář, Ivan Plicka, Jana Chržová, Vladimír Gistr, Alena Prokopová, Vladimíra Sýkorová, Marcela Raková.